Terminál Liberec

Liberec již několik let hledá podobu nového autobusového terminálu, který by nahradil současné nevyhovující prostory postavené v roce 1996 jako dočasný objekt, jejichž životnost se však protáhla na celých dvacet let. Situaci v tomto případě značně komplikují i složité majetkoprávní vztahy. Pozemky pod přilehlými autobusovými stanovišti a odstavnými plochami nejsou v současné době majetkem města, čímž se prodražují náklady na vjezd a parkování jednotlivých spojů. Akutní potřeba nového autobusového terminálu je zřejmá. 
 
Za současné složité situace, i v lehkém urbanistickém koncepčním vzduchoprázdnu, vyvstávají na povrch otázky, které nabourávají oprávněnost umístění terminálu v pozici současného odstavného parkoviště přilehlého k Žitavské ulici. Zvažované přemístění současných stanovišť dálkových spojů do nepoužívaných kolejišť vlakového nádraží a společného využívání odbavovací haly jak pro vlakový, tak pro autobusový provoz se proto zdá být  k současnému plánu rovnocenným a možná i logičtějším řešením.  Zadání soutěže bereme jako uzavření přemýšlení nad všemi správnými a nesprávnými polohami budoucího terminálu a jako informaci determinující pozici autobusového nádraží na několik dalších desítek let.
Na základě uvedených faktů jsme se rozhodli navrhnout budovu, která by v delším časovém horizontu dokázala funkčně i provozně obstát a důstojně plnit svoji funkci autobusového nádraží krajského města. Zároveň však předkládáme možnost dalšího rozvoje koncepce veřejné dopravy v Liberci a nabízíme městu možnost, jak se ve velmi krátké době zbavit závislosti na pozemcích, které nejsou jeho vlastnictvím.
 
Náš návrh již v první fázi počítá s využitím pouze pozemků města. Budovu autobusového terminálu umísťujeme na objekt parkovacího domu, který objemově využívá výškového rozdílu mezi Žitavskou ulicí a současnými autobusovými stanovišti. Toto řešení zjednodušuje pěší návaznost na vlakové nádraží a spoje městské hromadné dopravy a zároveň reprezentuje řešení na jednotné výškové elevaci.  Nezastavitelné území na střeše libereckého tunelu by se po vyřešení majetkových poměrů v této oblasti mělo proměnit na veřejný park sloužící nejen jako zázemí terminálu a okolních objektů, ale také pěší propojení mezi třídou 1. máje a Žitavskou ulicí. Přiléhající zastavitelné pozemky mezi tunelem a novým terminálem budou složit jako budoucí rozvojové plochy pro výstavbu bytových domů menšího měřítka. Koncepce podzemního parkoviště počítá i s variantou přesunutí terminálu. Parking kalkuluje s potenciální nástavbou a je tedy případnou volnou parcelou vhodnou k zastavění a umožňující doplnění uliční fronty Žitavské ulice. Funkci odstavného parkoviště autobusů by v budoucnosti měly plnit nevyužité plochy vlakového nádraží navazující na Žitavskou ulici naproti terminálu. Provizorně lze autobusy dlouhodobě parkovat na plochách stávajícího autobusového nádraží.
Vzhledem k příznivému geologickému podloží na fluviálních písčitých štěrcích je umístění parkoviště pod autobusovým terminálem reálnou a obhajitelnou alternativou parkoviště nadzemního. Přidanou hodnotou je zachování možnosti výstavby residenčního bydlení na uliční čáře Žitavské ulice a celková koncepční jednoduchost. 
 
Každá veřejná budova obsluhující velké množství lidí by měla být signifikantní. Vždyť veřejné stavby sloužící k dálkové dopravě se stávají symbolem každého města, jeho rozvinutosti, vztahu k jeho obyvatelům i příchozím návštěvníkům. Přívětivost a uživatelská jednoduchost by měly být základními atributy takového místa. Proto jsme se rozhodli navrhnout jednoduchý, světlý a přívětivý dům, který dokáže důstojně reprezentovat město Liberec a elegantně v žádoucím rozsahu uspokojit jeho dopravní potřeby. 
 
Základní myšlenkou návrhu je nezávislost na pozemcích stávajícího autobusového nádraží i celková provozní jednoduchost. 
Návrh je funkčně rozdělen na nadzemní autobusový terminál a parkovací dům o kapacitě 234 parkovacích míst, včetně nabíjecích stanic pro elektromobily. Díky výškovým poměrům pozemku se podařilo umístit parkovací dům pod úroveň Žitavské ulice. Pozice autobusového terminálu se pak výhodně přesunuje na úroveň Žitavské ulice na střechu nově zbudovaného parkingu. 
 
Výrazově je dům rozdělen do dvou částí: na technické, čistě funkční parkoviště vytvářející   platformu pro záliv autobusových stání, a na elegantní, hmotově jednoduchou nástupní halu se zázemím a administrativní částí. Hala je společně s přidruženými provozy kryta střechou přesahující přes devět autobusových stanovišť. Součástí návrhu jsou také dvě výstupní zastávky z Žitavské ulice.
 
Pěší propojení z centra města počítá s komunikací spojující dolní úroveň stávajících nástupišť s výškovou úrovní Žitavské ulice mezi blokem domů Crystalexu (podél v současné době zchátralého bytového domu) a nově zbudovaným objemem autobusového terminálu a parkovacího domu.
 
Stavební objem je koncipován velmi jednoduše a čitelně. Parkoviště logicky navazuje na vertikální komunikace spojující je s odbavovací halou, příjezdovými zastávkami a výstupy na úrovni plánovaného parku. Parkoviště má kapacitu 234 parkovacích míst včetně nabíjecích stanic pro elektromobily. Odbavovací hala naplňuje zadání, které poměrně racionálně určilo objemy jednotlivých funkcí. V přízemí se nacházejí veškeré veřejné funkce a v patře jsou zase umístěny všechny funkční nezbytnosti a zázemí provozu autobusového nádraží. Odbavovací hala je řešena jako openspace s čekárnou, kavárnou, úschovnou zavazadel a sociálním zázemím. Kapacita čekárny je úměrná provozu krajského terminálu. Kavárna má kapacitu 20 lidí v interiérové části a 15 na zastřešené venkovní terase. Úschovnu zavazadel jsme se rozhodli redukovat na uzamykatelné skříňky, které nám připadají pro provoz budovy logičtější a také redukují požadavky na personál terminálu. Mezi objektem odbavovací haly a autobusovými stanovišti je situována venkovní nástupní plocha, která je krytá přesahem střechy terminálu. Součástí nástupní plochy jsou také předepsaná stání na kola. Kromě samotné hmoty terminálu ještě vystupuje nad úroveň platformy komunikace z parkoviště v místech výstupních zastávek terminálu ze Žitavské ulice.
 
Team: Mjölk & Miroslav Vondřich, Marek Nedelka, Alessandro Nicolo, Teodora Lungu
 

Terminál Liberec
Terminál Liberec
Terminál Liberec
Terminál Liberec
Terminál Liberec
Terminál Liberec
Terminál Liberec
Terminál Liberec
Terminál Liberec
Terminál Liberec