Doma na Sibiři

Základní koncepcí výstavy je téma člověka v kontaktu s přírodou. Každý prvek v expozici je součástí celku, který klade důraz nejen na vystavované předměty, ale také na rozdílná prostředí a nálady, ve kterých jsou exponáty vystavovány. Každá místnost je unikátní svojí atmosférou, kterou netvoří pouze sterilní prostředí výstavních stafáží, ale promyšlený systém, který představuje celou sbírku prostřednictvím mnohovjemového vnímání. Snažili jsme se návštěvníka uvrhnout do prostředí vůní, zvuků, ale i haptických vjemů, které ho vytrhnou z každodenní letargie. Představit mu unikátní výstavu o jednom z nejkrásnějších a nejdivočejších míst na naší planetě, které se pomalu vypařuje pod tlakem nástupu výdobytků moderní civilizace. Právě tento kontrast mezi přírodou a tradičním způsobem života původních obyvatel Sibiře a jejich vztah a způsob, jak se vypořádávají s příchodem moderní doby je pravděpodobně nejzajímavějším momentem celého tématu.

Lokace:

Praha, Náprstkovo muzeum, ČR

Investor:

Národní muzeum

Fáze projektu:

Studie, DPI

Rok projektu:

2019

Rok dokončení:

2020

Podlahová plocha:

450 m²

Autor:

Eliška Mülerová, Filip Cerha, Jan Vondrák, Jan Mach

Projektant:

Mjölk architekti

Generální dodavatel:

Mjölk architekti

Fotografie:

Národní muzeum

Les

První místnost představuje krajinu a přírodu v její nejpřirozenější formě. Instalace napodobuje tradiční sibiřský les, přostřednictvím kterého nám představuje krásu a nespoutanost tamější krajiny. Jednotlivé předměty se prezentují v malých vitrínách krytých skleněnou kopulí. Taková prezentace je ideální pro zkoumání výstavních exponátů ze všech stran, bez nepříjemného zkreslení, skrze tradiční vitríny z lepeného skla. Tyto výstavní prvky se používají i v dalších částech expozice. Zábavnou drobností může být zvířecí strojek, který rafinovanou formou představuje divoká zvířata sibiřské krajiny. Hlavním prvkem expozice je tradiční spíž na jídlo, drobná stavba, která se na Sibiři používá pro schování jídla před divokou zvěří. V případě realizace tohoto elementu by stálo za zvážení, zda nedoplnit expozici o další architektonické prvky tradičního sibiřského stavitelství, kterých je v lokální typologii mnoho.

Jurta

Dalším výstavním prostorem je objekt jurty, který představuje sibiřskou každodennost původních obyvatel. Jurta je zároveň křižovatkou nejen mezi jednotlivými částmi expozice, ale také pomyslným středem všeho. Tvar tradiční jurty zachováváme, ale samotný objem tvoří pouze tvarovou kulisu pro vystavované předměty. Proto jsme se rozhodli použít dřevěnou konstrukci v kombinaci s bílým plátnem. Barevnost klasických látkových vrstev je tedy potlačena ve prospěch vystavovaných exponátů.

Šamani

Z jurty se návštěvník ponoří do interaktivního tajuplného prostředí šamanských rituálů. Temným tunelem se návštěvník prosmýkne skrze na pohyb reagující vitríny s exponáty a multimediální chapadla s projekcí a sluchátky do světa šamanismu. Zde budou lidé, kteří zavítají na výstavu, konfrontováni s informacemi a pocity šamanských rituálů, základních duchovních procesů Sibiřanů. Cesta tunelem zavede návštěvníky zpět do jurty. Za ní ho bude čekat poslední dobrodružství v instalaci nazvané Hřiště.

Hřiště

Pro malé návštěvníky bude toto místo asi vrcholem expozice. Polstrovaná expozice, která ve zjednodušené formě představuje přírodu Sibiře servírovanou v uvolněnější, možná až trochu infantilní formě. Stavebnice z polstrovaných elementů, které se dají vzájemně nahodile spojovat pomocí magnetů, představí soba, ale i stromy, či lesní plody Sibiře. Dospělý návštěvník se zde bude moci ponořit do umělé krajiny hlubokých rašelinových mechů a zpracovat všechny vjemy, které v průběhu celé expozice nasbíral. Součástí měkkého hřiště je i strom na věšení pentlí, jeden z elementárních prvků rituálu šamanů. Tím se pouť návštěvníka expozicí zakončí.

chtěli byste realizovat podobný projekt?